Historie 2018 - 2020

Jičínské fotbalové bilancování podzimu 2018:
Hodnocení A–týmu z pohledu trenéra Miroslava Jeníka:
Do letní přípravy na sezonu KP mužů 2018 - 2019 jsme nastoupili bez šesti hráčů z loňské kádru. Klub opustili Veg T. (Lomnice nad P.), Voldán (Chlumec), Bucek (Železnice), Mészaros, Miler, Chramovský (všichni Sobotka), po 3. kole odešel T. Kanaval do Německa hrát nižší soutěž! Novými hráči se stali Urban z Nové Paky (1. B třída) a brankář L. Kanaval z Bozkova (1. B třída), z dorostu FK Jablonec přišel "bronzový oštěpař z Argentiny" M. Florian, místní odchovanec, který dal přednost atletice, která je pro něho díky jeho skvělým úspěchům na prvním místě před fotbalem, jemuž se věnuje jen ve volných chvílích. Přesto pro nás byl výraznou posilou a jsem rád, že takového charakterového hráče máme v kabině i na hřišti. Kolonka odchodů - příchodů dávala tušit, že nás nečeká nic jednoduchého a dokonce jsme zvažovali, zda KP vůbec přihlásit!! Díky spojení s SK Valdice nám vypomohli Vích a Zugar a do přípravy se zapojilo několik našich nadějných dorostenců.Dva přípravné zápasy před sezonou s účastníky Libereckého KP (Rovensko - Jičín 3:2 , Sedmihorky - Jičín 2:2), kde nešlo ještě tak o výsledky, jako o možnost otestovat všechny hráče, potvrdily moje obavy, protože herní stránka byla velmi slabá. Tušil jsem, že každý získaný bodík bude zlatý!! Přesto jsem věřil, že když budeme kompletní a hráči budou poctivě trénovat a mít zájem se s nastalou situací poprat, můžeme o záchranu úspěšně bojovat!! Kabina se díky některým odchodům "vyčistila" od různých excesů a neduhů do stavu, jaký bych si představoval. Hodně pomohli "starší a zkušenější" Vích a L. Kanaval a potěšilo mě, že atmosféra vydržela celý podzim!! Úvodní zápasy se nám výsledkově nepovedly, zvláště domácí remíza s L. Bělohrad a následná prohra na PK byla velkou ztrátu, protože jsme zahodili několik vyložených šancí! Ani herní stránka nebyla optimální, pokračovalo hledání postů některým novým hráčům, aby to bylo prospěšné pro hru celého týmu. Během dalších zápasů se to lepšilo, tým se začal sehrávat a zvykat si na sebe. Věkový průměr 22,4 roků bez trenéra Jeníka je jeden z nejnižších v soutěži a velkým příslibem do budoucnosti. Spokojenost panovala především s výkony a výsledky na domácím hřišti, (bez porážky v základní hrací době), venkovní zápasy nám už tak bodově nevyšly (vítězství v posledním zápase na Slavii HK je jediné v základní hrací době). Sice jsme nikoho výrazně nepřehráli, ale ani jsme s nikým vyloženě nepropadli, většinou šlo o vyrovnané zápasy, kdy rozhodovalo proměňování šancí a chyby v defenzivě (Třebeš, Sobotka, Kostelec n. O., Libčany). Největší naše porážky byly o dva góly (sice to body nejsou), ale byly důstojné a žádné propadáky. Za pozitivum považuji naše účinkování v Poháru Hejtmana KHK - povinné výhry v Železnici 1:2 (dostsložitá), v Úpici 1:6 (po dobrém výkonu) a potěšující výhra v Hořicích 2:4 a tak se můžeme těšit na jarní čtvrtfinále ve Vrchlabí!Důvody získaných 23 bodů vidím především v tom, že tým byl až na výjimky pohromadě (vystřídalo se 23 hráčů – nejvíce, 14 utkání, odehráli Puš, Míka a Ulvr), nikdo se nezranil, nikdo neonemocněl a ani nebyl nikdo vyloučen, mužstvo obdrželo pouze 30 ŽK (4 x Jeník, Vích a Míka) - to nám hodně pomohlo. V domácích zápasech nám vypomohl nestárnoucí Řeháček na postu stopera (20 obdržených branek nás pasuje na 3. místo v KP, když pomineme suverénní Libčany se 4!! obdrženými brankami), tím jsme mohli posílit střed zálohy Ulvrem, což bylo znát. Velmi dobrou výkonnost potvrzovali po celý podzim Míka s Ulvrem, příjemným překvapením byly výkony Odvárka, ale nechtěl bych na nikoho zapomenout, protože každý hráč týmu svým dílem (výkonem) přispěl k našemu umístění v KP. Koho bych chtěl ještě vyzdvihnout, je Vích, svými výkony pomohl, škoda jen a moc mě mrzí, že po 10. kole "zkolaboval" a díky své „morálce“ se už prakticky v kabině neukázal, naštěstí na jeho místo naskočil Zugar a tak jsme mohli fungovat díky jeho výkonům na úrovni dále! Velkou raritou pro všechny byl brankář - útočník L. Kanaval. Prakticky jsme byli bez útočníka (o tom svědčí 20 vstřelených branek – páté nejhorší mužstvo KP – nejlepší Kocourek se 7 brankami)) a on se své šance chopil skvěle jak na hřišti, tak v kabině a jeho přínos pro mužstvo i v tréninku chválím! A opět se potvrdilo, že charakter, přístup a chování je mnohem víc, než myšlenky, že jsem fotbalista a můžu si dělat a dovolit, co chci. Tvrdím, že kdyby zůstalo "odešlé shnilé jádro" v kabině, tak tolik bodů nemáme a když to zlehčím, tak nejvíc jsme posílili odchodem některých hráčů! Bude to znít možná divně a nepatřičně, ale podzim hodnotím kladně, protože jsem předpokládal, že po letních odchodech budeme na konci tabulky, nakonec slušné 8. místo s 23 body (loni 24 bodů). Za výkony patří poděkování celému týmu. Tím neříkám, že jsem spokojen, je stále co zlepšovat, zároveň cítím, že z toho týmu se dá vymáčknout ještě víc, Vyhráno určitě není, na jaře se „mohou dít věci…...“!!Nejvíc mě mrzí neproměňování vyložených šancí, což nás obralo o body a lepší postavení v tabulce. Právě při pohledu na tabulku ve spodní části si musíme uvědomit, že v Divizi "C" jsou „na padáka“ Náchod a Kratonohy, což by znamenalo sestup 4 týmů z našeho KP!! Proto se dá čekat horké jaro a nás čekají ještě těžší zápasy, než na podzim. Šest týmů z čela tabulky máme doma a většinu venkovních zápasů hrajeme na půdě týmů ohrožených sestupem, tedy podobný scénář jako na jaře 2017 – 2018………. Máme se tedy na co těšit a o co bojovat!Věřím, že v zimní přípravě se nám vyhnou zranění a nemoci, bude chuť všech hráčů na sobě pracovat, zlepšit se a připravit tak, aby byli všichni v oddíle spokojeni s našim vystupováním v dalších zápasech KP. Na závěr bych chtěl poděkovat všem věrným fanouškům za přízeň a mohu slíbit, že i nadále se budu snažit s týmem ukázat a předvést co nejlepší výkony!

Úspěšný fotbalový podzim mladšího dorostu:
Ve 12 - ti mistrovských zápasech mužstvo všechno vyhrálo a bez ztráty bodu je po podzimním kole na 1. místě tabulky KP se 36 body, skórem 95:6!!! V průběhu podzimní sezóny došlo také k několika málo změnám v hráčském kolektivu. Ze studijních důvodů ukončil v Jičíně činnost Tomáš Ouředníček z Hořic a ze zdravotních důvodů omezil činnost Ondřej Bodlák. Mužstvo naopak posílili Jiří a Petr Zajíčkovi z SK Češov, Josef Novák ze Sokola Jičíněves a Lukáš Kubíček z Valdic. Na úspěšných výsledcích MD mají velký podíl také zmiňovaní trenéři. Vytvořili výbornou "partu" a tu dokázala přenést na fotbalová hřiště! Poděkování patří všem hráčům mladšího dorostu SK Jičín s přáním pevného zdraví a úspěchů na hřištích i v jarní sezóně 2019. Hráči: Matěj ŠVORC, Ondřej BODLÁK, Vojtěch ŠTĚPÁNEK, David ČEŘOVSKÝ, Richard ORENDÁŠ, Martin LOUDA, Michal HALÁSZ, Vojtěch MATĚJKA /K/, Lukáš SVORNÍK, Petr SCHLESINGER, ALEŠ FEJFAR, Jiří ZAJÍČEK, Jiří MATĚJKA ml., Petr ZAJÍČEK, Josef NOVÁK, Lukáš HOLER, Aleš ZÍTKA, Lukáš KUBÍČEK.

Jičínské fotbalové bilancování jarní části sezóny 2018/2019:
Hodnocení jarní části sezóny 2018/2019 KP A – týmu SK Jičín z pohledu vedoucího mužstva Jiřího Klabana:
Je dobojováno, konečnou 9. příčku tabulky musíme hodnotit jako úspěch!! 44 bodů je o 6 více, než v loňském ročníku (12. místo). Cesta k těmto bodům ale nebyla vůbec jednoduchá a snadná. Už jarní příprava byla za poslední roky velmi nepovedená, některé zápasy byly zrušeny z různých důvodů a účast na některých trénincích byla žalostná!! Přes tyto problémy byl start do jarní části vynikající – ze 7 utkání 15 bodů a aktuálně 5. příčka, to jsem tedy vzhledem k popsaným problémům v přípravě nečekal!! Dalo to hráčům i trenérovi určitý klid do dalších zápasů!! Po tomto úspěšném začátku se vývoj výsledků ale prudce otočil a od 24. kola jsme získali pouze 6 bodů za vítězství v Hořicích 0 : 1 a závěrečné utkání doma se Slavií HK 4 : 2. Navíc jsme v tomto období přišli až do konce sezony o Libora Kanavala (zlomenina kotníku), jehož ztráta byla citelnější, než jsme si mysleli. Několik zápasů před koncem také skončil i „oštěpař“ Florian z důvodu závodů v hodu oštěpem. V některých zápasech měl trenér Jeník velké problémy se sestavou. Do mužstva zapadl celkem stabilně dorostenec Vojta Matějka, v některých zápasech pomohli Holer, Halasz, Zítka, Fejfar. V protikladu k těmto dorostencům je přístup Šarouna a především Vícha, kteří často absentovali z „pochybných“ důvodů a závěr soutěže vypustili úplně!! Letos jsme totálně „propadli“ na domácím hřišti – pouhá dvě vítězství, to je proti minulým letům, kdy soupeři „prohrávali“ již před vjezdem do Jičína, velký neúspěch!! Ještě, že pro nás byly bodově úspěšnější venkovní zápasy a to bylo nakonec při pohledu na tabulku důležité. Úspěšně jsme prošli i Pohárem hejtmana KHK, kdy naše cesta skončila stejně jako loni v semifinále se stejným soupeřem – suverénem KP, mužstvem Libčan. V mužstvu se vystřídalo 26 hráčů, což je dost, ale věkový průměr 23 let je příslibem do budoucnosti. Všech 15 utkání odehrál pouze Míka a Puš, který k podzimním 4 nulám přidal i 4 na jaře a osadil tak stříbrnou příčku v KP. Co se týká vstřelených branek, tady je asi náš největší problém, za 30 zápasů jsme vstřelili 44 branek, v tom jsme čtvrtí nejhorší v soutěži a je to i asi největší úkol pro trenéra do další sezóny. Nejvíce branek na jaře dal Kanaval – 5, následuje Kocourek se 4 a velký talent jičínské kopané dorostenec Vojta Matějka se 3 brankami. Mužstvo vystupovalo na trávníku slušně,o čemž svědčí pouze 26 žlutých karet. Největším sběratelem byl Zezulka se 7. Na jaře se zvedla i návštěvnost, na derby se Sobotko se přišlo podívat 245 diváků!! – v tomto zápase jsme dosáhli i naší nejvyšší výhru 6 : 0!! Tato sezóna byla po 4,5 letech poslední pro trenéra Miroslava Jeníka, který u mužstva končí. Určitě zaslouží velké poděkování všech za poctivě odvedenou někdy i složitou práci, kterou vzhledem k problémům s hráčským kádrem měl, a přesto mužstvo dokázal dovést do „klidných vod“ na 9. místo. Přípravu na novou sezónu začne mužstvo v úterý 16. 7. 2019 v 18 hodin již s novým trenérem Pavlem Obermajerem. Na závěr bych chtěl poděkovat všem věrným fanouškům, sponzorům a městu Jičín za podporu a přízeň a mohu slíbit, že i nadále se budeme snažit s týmem ukázat a předvést co nejlepší výkony!

Jičínské fotbalové bilancování podzimu 2019:
Hodnocení A–týmu z pohledu trenéra Pavla Obermajera:
V letní přestávce jsem přijal nabídku trénovat A – mužstvo SK Jičín. Vážil jsem si práce, kterou pro SK Jičín odvedl můj předchůdce Mirek Jeník. Musím přiznat, že než jsme začali pracovat, už jsem měl zápisy jen v kolonce odchodů hráčů (Puš, Kocourek, Míka, Odvárko, Šaroun, Urban) a v kolonce příchodů nic!! Dost jsme si v tomto ohledu pomáhali s kolegou Petrem Benešem, který má na starosti B – tým. Nemít jeho u sebe, tak by se vše vyvíjelo daleko hůře. Seznamoval mě s prostředím a já věděl, že času je v létě velmi málo. Přípravné období proběhlo v domácích podmínkách a účast byla hojná, zapojila se i většina mladíků z mladšího dorostu U – 17. Proto jsem oba kádry hned přesunul do jedné velké kabiny. Žádné rozdělování do dvou týmů a šaten. V přípravných utkáních jsme zkusili pár potencionálních posil, ale zůstali jen brankář Standa Strýhal (RMSK Cidlina) a Vojta Vladeka (Sokol Vítězná). Stále jsme mysleli na další posílení A - týmu. To se bohužel z různých příčin nepovedlo. Zůstali největší srdcaři – z kostry týmu z před 3-4 let snad pouze kapitán Ulvr a v některých zápasech pomohl Řeháček. Zůstal i Libor Kanaval, který si na konci Jara zlomil kotník, dal se do pořádku a v průběhu této sezóny si poranil vaz v koleně. Těm patří dík. Nedalo se nic dělat a museli jsme jít do soutěžního ročníku s hráči, kteří v Jičíně hrají rádi a mají budoucnost před sebou, zapojili se i dorostenci Holer, Matějka, Štěpánek, Halász, Fejfar, Štěpánek, Švorc Louda a další. Po prvních utkáních bylo zjevné, že nás čeká velká bitva a spousta práce. Od toho však se nám říká trenéři. Body jsme nezískávali a čekali na první vlaštovku či odrazový můstek. Do mužstva přišel Pavel Buchvald a moc času na rozkoukání nedostal. Naopak z klubu potají odešli bratři Zajíčkové. Asi nejhůře nám bylo po Libčanech (15 : 1) . Čekali jsme, co to s námi udělá, hlavně s mladíky. Pošle nás to k zemi, nebo se stane opak a z toho bahna vstaneme? Přišel vzestup! Nakoplo nás utkání s Hořicemi, kde jsme otočili nepříznivý vývoj skóre a získali první 3 body. Stále mám na paměti vysmívající se slova jejich hráče Rozsévače směrem k nám - jdete do 1. A třídy!! Teď si už každý může najít ve výsledcích a tabulce, že odepsaní nejsme a po Hořicích v tabulce nekoukáme, oni naopak koukají na naše záda!! Velké plus bylo i to, že jsme postoupili v poháru Hejtmana do jarních bojů, paradoxně opět přes Hořice!! Nebylo snadné občas zacelit absence hráčů, kteří patří do základní sestavy a týmu. To se projevilo hlavně při utkáních venku. Doma jsme nakonec dokázali porazit ještě Polici nad Metují, Rychnov, Červený Kostelec a v posledním kole i silné Kratonohy/Olympia HK. Nakonec tedy končíme na 13. místě s 18 body v těsném kontaktus mužstvy před námi – na 6. mužstvo tabulky ztrácíme pouze 5 bodů. Dařilo se nám překvapivě v ofenzivě, 29 vstřelených branek nás řadí na 7. místo, naopak v obdržených brankách patříme k nejhorším. Standovi Strýhalovi se nepovedla žádná „nula“, i když ho od ní někdy dělilo jen několik minut!! Nejlepším střelcem týmu se stala 17 - ti letá naděje jičínské kopané Vojta Matějka s 9 brankami, který jako jediný nastoupil ve všech 15 mistrovských zápasech. Mužstvo se svým věkovým průměrem 20 let je asi jednoznačně nejmladší v KP. Na hřišti vystupovali hráči slušně, 28 ŽK a žádná ČK jsou toho dokladem. V tabulce domácích zápasů jsme na lichotivém 8. místě, venku naopak úplně poslední s jednou „upracovanou“ výhrou s poslední Dobruškou – zde se negativně projevilo, že vždy chyběli 2 i více hráčů ze základu.Teď nesmíme usnout a přežívat z posledních úspěchů. Bez dobré přípravy bychom se rychle vrátili tvrdě na zem. Chceme jít do všeho s pokorou, ale zdravé sebevědomí chceme u našich hráčů pozvednout. Na závěr děkuji všem kolem SK Jičín za podporu. Snad nikdy nikdo nepřišel a byl negativní. Moc děkuji kolegům z realizačního týmu - Petr Beneš je skvělý parťák, dokonce řval z lavičky více než já. Super práci odvádí Jirka Klaban jako vedoucí mužstva. Různé přesuny utkání (až na Libčany) i tréninků jsme vždy s přehledem zvládli díky sekretáři Štěpánu Zemanovi. V rozhlasové „budce“ na stadionu kraluje dlouholetý srdcař jičínské kopané Miloš Vejvoda. Děkuji i městu a Sportovnímu zařízení Města Jičína v čele s panem Suchánkem za kvalitní péči o hřiště, kabiny a ostatní prostory stadionu. Obrovský gastronomický servis předvádí v domácích zápasech manželé Zezulkovi. Předseda klubu má podíl na pohodě střelce Vojty Matějky. Potěšilo mě i zapojení legend klubu (Kocour, Báček) do tréninků a pozápasových debat v klubovně. Zvláštní poděkování patří Kubáncovi, Kanymu a Řehymu, kteří „řídí“ mladou kabinu. Bez Vás všech by to šlo mnohem hůře.

Hodnocení B–týmu z pohledu trenéra Petra Beneše:
Podzimní část účinkování našeho B - týmu v nejnižší krajské lize hodnotím ze dvou úhlu pohledu. První jsou výsledky a umístění v tabulce a tady určitě spokojenost nepanuje, 13. místo ze 14 – ti a 8 získaných bodů je málo, ale jaro je ještě před námi. Druhý pohled je ten, že hlavním cílem nově budovaného týmu je aklimatizovat naše stále věkem dorostence v dospělém fotbale a ve spojení se zkušenými hráči na hřišti jim tento náročný přechod mezi mládežnickým a dospělým fotbalem co nejvíc usnadnit. Tady je potřeba vidět, že mladí dostali značný herní prostor, asi větší, než jsem původně předpokládal, a i vzhledem k situaci v A - týmu možná odehráli víc, než sami čekali. Bohužel, právě situace Ačka a zraněni plánované opory a vůdce mladíků Dana Malého zapříčinilo, že ta zkušenost na hřišti v zápasech chyběla a proto jsou výsledky takové, jaké jsou. Ze starších, zkušených tak zůstal pouze Kirschner. Během soutěže přestoupil do mužstva brankář Tonda Mesiar a tím došlo ke zvýšení kvality na postu brankáře. Na domácí zápasy se mužstvo doplňovalo hráči A – týmu, kteří hráli svoje utkání před B – týmem. Horší to bylo venku, když ve stejný čas hrál i A – tým. Jinak ovšem co se přístupu k tréninku týče myslím, že borci pracuji tak, jak se očekávalo a proto věřím, že jaro zvládneme výsledkově lépe a zúročíme podzimní zkušenosti, díky plánovanému doplnění A - týmu bude i v Béčku možno využít více hráčů a tudíš nemám o záchranu strach. Mužstvo je nejmladší v soutěži, dvakrát okusilo radost z vítězství za 3 body, dvakrát padlo až v penaltovém rozstřelu. Z důvodu nedostatku hráčů hlavně při venkovních zápasech nastoupili i „bývalí“ hráči Báček, Zlámal, sekretář Zeman, Petr Mikolášek, trenér A – týmu Obermajer i já. Naopak si myslím, že bát se nás na jaře budou naši soupeři a my rázně promluvíme do vývoje konečné podoby tabulky po posledním kole. A na závěr ještě jedna věc - jsem rád, že se v průběhu podzimu ukázalo, kdo tady v Jičíně hrát opravdu chce - ti pokračují a užívají si fotbalu v celé jeho kráse, a ti co skončili nám jako týmu neublížili, naopak jsme se semkli a věřím, ze slovo parta bude i v Jičíně už na jaře pojmem a kvůli ní už odsud nikdo neodejde. K tomu nám dopomáhej bůh.

Jičínské fotbalové bilancování jarní části sezóny 2019/2020:
Veškeré mistrovské a pohárové amatérské soutěže byly z důvodu výskytu koronaviru na celém území ČR ukončeny. Konečné pořadí zůstává podle stavu ke dni 8. dubna 2020. Kluby nepostupují a nesestupují.

Jičínské fotbalové bilancování podzimu 2020:
Po nedohrané loňské sezóně jsme se vrhli do přípravy na novou sezonu. U A - mužstva pokračuje v trenérské činnosti Pavel Obermajer společně s asistentem Petrem Benešem a vedoucím mužstva Jirkou Klabanem. K jakým změnám došlo před soutěží v hráčském kádru? Největší šok nám způsobil téměř na konci přípravy brankář Strýhal, který bez velkých fanfár opustil tým a vrátil se domů do Cidliny. Nakonec dostal šanci veterán Tonda Masiar, který předváděl velmi dobré výkony a nechal zapomenout na problém s obsazením brankáře. Jemu patří ohromný dík, jak se s tím popral a jaké výkony předváděl. Doplnil ho nakonec i Pavel Nechanický, který chytal za B – mužstvo a zasáhl do posledních utkání A – mužstva před nuceným ukončením podzimní části soutěže. Jinak zůstal hráčský kádr pohromadě. Trenéru Obermajerovi se podařilo získat Jakuba Lánského z Lázní Bělohradu, Matěje Zítku z Nemyčevse a Davida Machačného z Kopidlna. Z Nové Paky se vrátil Tomáš Haken. Všichni se ukázali pro mužstvo jako velice platní hráči. Škoda, že v úvodních několika utkáních chyběli Florián a Buchvald i stále zraněný Kanaval. Úvod soutěže se vydařil nad očekávání. Doma porážíme favorizovanou Olympii HK 1:0 a v Červeném Kostelci vítězíme dokonce 1:6!! Po dvou kolech jdeme na první místo v tabulce, to historie klubu v KP nepamatuje!! Ale pak přišlo rozčarování. Porážku doma se Slavii HK nikdo nečekal. Bod v Libčanech byl příjemný, stejně jako vysoká domácí výhra v okresním derby s Hořicemi 6:0. Cidlina nám dala lekci z produktivity a nadělila nám porážku 4:0. Reputaci jsme si napravili doma s Vysokou n. Labem po výhře 4:2, což je vítězství cenné. Následovaly dva zápasy venku, na které je lepší zapomenout. Dvě porážky a ani jedna vstřelená branka (v Polici 1:0 a v Třebši po nejhorším podzimním výkonu 2:0). Konečné 8. místo v tabulce se ziskem 13 bodů je určitě úspěchem. Ale pozor!! Od 2. kola jsme se vlastně tabulkou jen propadávali, níž a níž. Je pravda, že nedohraná utkání byla většinou s mužstvy z dolní poloviny tabulky. Ve všech ukazatelích jsme byli průměrní - 4 vítězství, 4 porážky. Skóre, jak v počtu vstřelených (17), tak obdržených (13) branek nás řadí také na místo osmé. Nevýhodu jsme měli, že z devíti utkání bylo o jedno (5) více venku. Pochvalu zaslouží náš brankář Tonda Masiar za tři vychytané nuly, což se vloni Strýhalovi nepodařilo ani jedenkrát!! Nejlepšími střelci byli V. Matějka a D. Machačný se třemi góly. Následují Holer, Nálevka a Fejfar se dvěma, jeden gól dávali Lánský, Zítka, Haken, Ulvr a Vladeka. V mužstvu se vystřídalo celkem 23 hráčů, což je docela dost. Nejvíce odehraných minut zaznamenal Ulvr a Zítka, kteří odehráli 8 zápasů. Nejvyšší vítězství doma s Hořicemi 6:0, venku v ČK 1:6. Nejvyšší porážka doma se Slavií HK 0:4, venku v Novém Bydžově 4:0. Co překvapilo, byl počet ŽK, kterých proti minulým letům bylo výrazně více, přesto, že se odehrálo pouze 9 kol!! Devatenáct hráčů obdrželo 35 ŽK, nejvíce Haken 5, Machačný 4, Řeháček 4. Jedna karta byla dokonce barvy červené, tu obdržel zcela zbytečně Haken. Je jasné, že karty jsou v kompetenci rozhodčích. Ti nám ve většině utkání, hlavně venku, nebyli příliš nakloněni..... Věkový průměr se také zvýšil, činí 26 let. Pokud odečteme dva věkové matadory (brankáře 45+47), tak se dostaneme na číslo 24. Osmi hráčům, kteří vyběhli na zelený pažit, bylo do dvaceti let. Také zajímavost a příslib do budoucnosti. Co říci k divákům?? Nejvíce jich přišlo na úvodní zápas s Olympií a Hořicemi - 150. O nějakém průměru se při Kovidových opatřeních nedá mluvit. Nechceme usnout na vavřínech, protože poslední utkání se nám nepovedla. Náš cíl se již pomalu daří naplňovat a dospělý fotbal v SK Jičín se pomaličku konsoliduje. Vyhráno není, proto chceme tým doplnit o tři hráče a počítáme se zapojením Libora Kanavala. Ve hře je i návrat Michala Voldána. To je velké přání - na tahu je teď Michal. Děkuji vedení klubu za podmínky, které pro nás vytváří, i když kvalita trávníku by se mohla zlepšit. Teď budeme čekat, jak a kdy se přerušená sezóna rozeběhne. Fotbal nám chybí všem!!

Hodnocení B–týmu z pohledu trenéra Petra Beneše:
B - mužstvo jsme restartovali loni především z toho důvodu, aby nám hráči končící v mládežnických kategoriích neodcházeli nuceně hrát do klubů v okolí, protože, co si budeme povídat, opravdu jen malé procento má při přechodu do mužů na to, hned začít hrát v mužském krajském přeboru a pokud někdo někam odejde, už se mu většinou zpátky nechce. Mě osobně velmi mrzí obrovské ztráty hráčů ročníků 1998,1999,2000,2001, v nichž působila celá řada perspektivních borců, kteří nám v Jičíně skončili, protože tu neviděli perspektivu a nyní vidíme, jak těžké je tyto ztráty zacelit a nutí nás to, protože chceme být konkurenceschopní, k nákupům hráčů z jiných týmů, a tedy utrácení peněz, kterých není nikdy dost. Je přece nesmysl, vychovávat tady hráče k nějakému klubismu a pak jim v 19 - ti říci - sorry, ale na áčko to není, tak jdi, kam chceš. B - tým v 1. B třídě by tomuto měl zabránit a ty kluky i nadále držet na slušné fotbalové úrovni u nás v klubu a tím pádem mít i možnost je kdykoliv, když prokáží výkonnost a sami budou mít zájem!!!!, do A - týmu posunout. Mě osobně pak těší i skutečnost, že staří pardálové, kteří mají pořád do hry chuť, jako Kiri, Dan Malý, Klába nebo Péťa Mikolášek, mají možnost působit i nadále v klubu, ve kterém vyrostli a nemusí své kariéry dohrávat někde "na vesnici" a ještě nám svými zkušenostmi pomohou přímo na hřišti s rozvojem mladíků. Z výše uvedeného hodnotím podzimní nedohranou část 1. B třídy pozitivně, „konečné“ 9. místo je solidní. Začali jsem famózně a už jsme se viděli v 1.A - třídě, pak přišly porážky, ale posun (nejen výsledkový, ale i herní, nebo třeba i v počtu nastřílených branek, ale i třeba konkurenceschopný výkon v utkáních, kdy jsme prohráli) oproti loňskému podzimu je podle mě markantní a svědčí mimo jiné i o tom, že mladí borci, kteří nám tvoří páteř tohoto týmu a jsou ještě věkem dorostenci, se s mužským fotbalem perou a postupně se na něj adaptují. Jasné také je, že jelikož se jedná o B - tým, jsou nominace k jednotlivým utkáním standardně těžkou zkouškou nejen mých nervů a bavit se o nějaké ustálené sestavě je úplná utopie. Proto přicházejí i porážky a nesmyslně inkasované branky, to je prostě úděl B - týmů. Bez výrazné pomoci 2-3 hráčů ze základu A - týmu se tak lepší výsledky v zápasech zatím rodí jen těžko. Bodový zisk tedy mohl být určitě větší, ale važme si toho, že se nacházíme v úplně jiné situaci, než po loňském podzimu, rozehráno máme slušně a jelikož pevně věřím, že na jaře se bude zase hrát, tak máme i o co hrát, nebudeme od prvního jarního zápasu pod tlakem "že musíme" a věřím, že minimálně střed tabulky si uhrajeme. Vše bude záviset na tom, zda borci po další dlouhodobé nucené pauze bez tréninků a zápasů kvůli tomu neřádu viru v sobě znovu najdou motivaci a chuť se pustit do tréninkového úsilí, snad nezlenoší a nezačnou si víc vážit toho volna a nicnedělání, co teď mají, než práce s míčem na hřišti, protože jinak bude konec všemu. Bude samozřejmě důležité, jak sebude dál vyvíjet A - tým, věřím, že odchody nebudou žádné, ztráty na utkání kvůli práci, škole a dalším povinnostem budou minimální, že naopak přijdou další hráči, kteří mají díky Obrovi (což je jeho obrovské trenérské plus) a postupem času i díky dobře fungující partě zájem u nás působit (a my o nich víme a jednáme) a potom bude i B - tým mít daleko větší zápasové personální možnosti a díky tomu i větší šance na kvalitní výsledky i předváděnou hru. Závěrem dodávám jen, že si moc přeji, abychom v SK táhli všichni za jeden provaz a snažili se vytvořit pro hráče od školičky až po muže co nejlepší podmínky a možnosti k trénování a hraní zápasů, neházeli si navzájem klacky pod nohy, nepomlouvali jeden druhého, snažili se o daleko větší propojení hráčů i trenérů mezi jednotlivými kategoriemi, aby nejlepší dorostenci měli možnost absolvovat aspoň jednu tréninkovou jednotku s mužskými týmy, aby si tak měli možnost začít zvykat na mužský fotbal a měli později ten přechod do něj zjednodušený a potom 100% začneme sklízet plody v lepších výkonech týmů i v získávání bodů v zápasech.Ještě se chci zastavit u toho, že A – mužstvo hraje doma zápasy před B – mužstvem. Chápu, že zápas A - týmu by měl být vrcholem fotbalového víkendu, jsme ovšem v jiné situaci, než "všude jinde“. Momentálně jsme v situaci, kdy B - tým potřebuje určitou "fotbalovou" výpomoc ze strany hráčů z A - týmu, ať z důvodu fotbalové kvality nebo i dostatečného počtu hráčů v zápase a je jasné, že trenér A - týmu nejdříve odehraje svůj zápas s tím nejlepším, co má, beze strachu, že se mu někdo zraní nebo vykartuje a teprve potom můžeme řešit, kdo půjde i do zápasu za B - tým, pokud chceme i nadále béčko podporovat a soutěž s ním dál hrát. Nevidím jinou možnost, než aby to takto bylo i nadále, To snad "skalní" pochopí, a protože jsou skalní, tak budou chodit na A - tým i nadále, byť čas třeba není úplně ten ideální, a potom se s chutí podívají i na béčko, protože béčko hraje řadu derby - zápasů, na které jezdí fanoušci hostů, tak nám také vytvoří takovou kulisu, abychom se cítili jako doma a ne jako hosté na vlastním hřišti. To bych si jako trenér B - týmu osobně moc přál, kluci by si to zasloužili!!!